Základ školní výuky

Podstata školní výuky matematiky je, že učitel má naučit, a ví přesně co.
Je to velmi jednoduché – má naučit násobilku, zlomky, geometrické útvary... k tomu spěje jeho práce! Ví, že vždy budou žáci, kteří se to naučí výborně, méně a málo. Lidé nejsou stejní.
Učitel, který žáky učí, je dovede vždy správně ohodnotit.
K tomu máme stupnici hodnocení a nejsou třeba žádné testy, plošné testování a jiné lavírování. ( úprava požadavků, způsob hodnocení - mnoho žáků neuspělo? Snížíme požadavky!) Takto  ne! 
Požadavky jsou určeny školními osnovami a to by měl být zákon pro všechny tyto „vývrtky“!
V maturitní třídě žák ví, z čeho bude maturovat a soustředí se na to. Učitel ví, že situace je taková, že třeba 1-2 žáci maturitní zkoušku neudělají, ale snaží se, aby tomu tak nebylo.
Zavedení testů do do škol a maturit - způsobilo absolutní pokles znalostí studentů, protože nastalo učení se testům, ne skutečných vědomostí. Internet přispěl ke  scestnému způsobu studia, k tomu ještě vydávání a zveřejňování zbytečné literatury, metodických pokynů, sbírek úloh k maturitě atd... to je konec systematického studia dětí. 
To všechno způsobilo roztříštěnost obsahu výuky bez souvislostí, existenci líbivých projektů, ve kterých se utápí hodně peněz. Tím stoupá jen sebevědomí lidí, kteří je vymýšlejí, nikoliv úroveň vzdělání.

Zdravý rozum říká, že ve společnosti existují dvě množiny lidí 
M1 - lidé se naučí číst, psát a další velmi rozdílné znalosti nutné k jejich životu, který si většinou sami vybrali, mezi nimi se najdou výborní řemeslníci, kteří posunou své řemeslo na vyšší úroveň.
M2 - udělají náročnou maturitu a jejich cílem je studovat dále obor, ve kterém chtějí pracovat.
Toto rozdělení je platné co svět světem stojí – je možné okrajové prolínání těchto množin, ale jakékoliv umělé přemísťování z jedné skupiny do druhé znamená úpadek vzdělanosti.
Okrajové prolínání těchto množin - především zvýšeným úsilím samotných dětí, pomoc rodičů – učitelů při učení - to bylo vždy a je správné.
Umělé přemísťování - to se děje teď a je neomluvitelné - zásahy úřadů (snižování úrovně učiva, nepovinná matematika, dotace na žáka, zvýhodňování Romů - dřív se říkalo, že učitel nadržuje některému žákovi, a to ti ostatní brzy prokoukli a vzdělanost se tím nezvýšila.
Každá z těchto dvou množin lidí má své místo v dobře fungující společnosti a její členové po lidské stránce jsou si všichni rovni.
V naší době je tento princip silně narušený. Není respektován základní psychologický aspekt učení – každý člověk se učí sám, žádný trychtýř pro nalévání vědomostí ještě nebyl nalezen, učitel předkládá a řídí vyučovací proces pomocí dobré metodiky výuky.
Je jenom na konkrétních lidech a jejich psychických schopnostech a vůli, co se naučí a jak s tím budou nakládat. To je předpokladem kvality vzdělání - jednotlivce i celé společnosti.