Matematika na pranýři

Už nejméně dvě desetiletí trvají změny k horšímu, které mají za následek  úpadek českého školství.
Příčina tohoto úpadku se hledá hlavně v matematice. Matematika zaostává, zrušila se z ní povinná maturita, je neoblíbená, nenáviděná, zavrhovaná, obtížná. Tato označení si nezaslouží.
Proč? Jednoduše proto, že mezi těmi předměty, které se ve škole učí, by matematika mohla být velmi snadnou disciplinou.
Nedávno jsme slyšeli o úpravě vzdělávacích plánů na školách. Změny se týkají zvýšení počtu hodin matematiky a cizích jazyků a opět za několik let zavedení maturity z matematiky .
V médiích proběhly ankety a dotazy směrem k rodičům, jaký názor mají na tyto změny. Většina z nich schvalovala výuku jazyků, ale k matematice se stavěla negativně. Zde dochází k nepochopení ze strany rodičů. Zřejmě za tímto krokem ministerstva školství vidí jen horší prospěch svých dětí. Nebudu rozvádět význam matematiky jako discipliny, která podporuje všeobecný rozvoj osobnosti žáka, schopnost přemýšlet, další uplatnění v životě, v zaměstnání... Matematika má svůj význam nejen pro užitečnost svého obsahu, ale rozvíjí myšlení v mnoha směrech a pomáhá pochopit nejen přírodovědné discipliny.
 
Matematika má tyto dvě cesty:
1. Učit se návody, recepty a pamětné počítání
2. Učit logickému zdůvodňování a organizaci a využití vědomostí
První cesta, aplikovaná v učebních plánech našich škol vede k tomu, že škola žákům předkládá velké množství vědomostí, které jsou nevhodně začleněné. Z toho pak vyplývá, že ve vhodnou chvíli žák nedovede z těchto vědomostí "vyčlenit" tu, kterou potřebuje třeba u zkoušky. Výsledkem je pak biflování ke zkouškám, k maturitě, a pak „okno“, shánění testů, otázek a podobně.
    Při narůstajícím množství informací a poznatků je tento způsob nevyhovující. Mnoho žáků těžko zvládá učení, co se naučí, rychle zapomínají. Jsou to testy, které nic nenaučí, nesmyslné zkoušky nanečisto, maturita nanečisto. To jsou jen ojedinělé „výkřiky“ ve vzdělávacím procesu, studentům i učitelům zabírají mnoho času, v podstatě dezorientují studenta a svádí na cestu učení se ojedinělým jevům bez souvislostí. Napomáhají tomu rozvleklé učebnice, pracovní listy atd, které problematiku jednotlivých pojmů rozdrobují na množství příkladů a jednotlivých jevů.
    Matematika se stala snůškou často nesmyslných, opakujících se „početních“ příkladů, které se liší jen číslicemi.
Příkladů, které se musí umět, aby se žák dostal na gymnázium, student na vysokou školu. Naprosto nezáživná věc pro většinu studentů a žáků, kterým nebylo umožněno vidět v příkladech víc. Přímo matematický zločin na dětech. K dispozici jsou sbírky řešených příkladů, vypracované zaručené maturitní otázky, nebo příklady do přijímacího řízení. Žáci se naučí - vlastně nazpaměť- příklady ke zkoušce. Ty pak rychle zapomenou. Tímto způsobem získané vědomosti netvoří základ pro další studium.
Žák přestává zvládat větší množství požadavků ve vyšších třídách a je nezpůsobilý k dalšímu serioznímu studiu například na vysoké škole. Toto je biflování, které do výuky matematiky nepatří. Snahy zlepšit výuku do podstaty problému nezasahují . Neřeší to ani větší hodinová dotace pro matematiku, jsou to jen kosmetické úpravy, které kromě jiného postrádají nutný princip logistiky, tolik důležitý při každé činnosti.

V dnešní době, v závalu informací, které se hrnou na děti, je nutností druhá cesta. Už od začátku školní docházky by se s ní žáci měli seznamovat. Druhá cesta učí uspořádání poznatků, umění začlenit je tam, kam patří. Učit studenty a žáky principy problémů, ze známých věcí vyvozovat další, přemýšlet a logicky dospět k výsledku. Hledat vazby matematiky a jevů v životě okolo nás a spojitost mezi různými disciplinami. Důležitý je důraz na geometrii, která naučila lidi myslet. Využívat užitečné moderní učební pomůcky - počítače tam, kde rozšiřují možnosti a způsoby pochopení matematiky.

Časté chyby v osnovách představuje rozvleklost a zbytečné opakování učiva, pro žáky to zavání nudou a v okamžiku, kdy se dozvídají něco nového, už je to nezajímá. Takovým negativním způsobem je uspořádaná nauka o zlomcích, která byla zavedená až od 7. třídy, i když by začátek učiva o zlomcích dobře chápali i děti v 2. třídě.
Prověrky znalostí žáků v minulém školním roce ukázaly na špatné vědomosti z tématu Zlomky.
Nevyhovující metodika a nevhodné zařazení zlomků ve školních osnovách, to bylo důvodem, proč jsem zpracovala toto téma jako další titul edice Chytré dítě „Veselé Zlomky“.
Titul obsahuje vyčerpávající poučení o zlomcích a zároveň o desetinných číslech, které mají se zlomky souvislost. Naučit se zlomky není náročné, pouze rozdělení do tříd a pozdní zařazení do školních osnov působí roztříštěně a znesnadňuje dětem pochopení.
Z toho důvodu v tomto titulu nauka o zlomcích není rozdělena do školních tříd, začátek této nauky je dostupný nízkému věku dětí (už od 1. třídy) a postupná náročnost vysvětlení celé problematiky zlomků umožňuje přehledné a snadné pochopení celého učení o zlomcích a zároveň pochopení desetinných čísel.
Představa zlomků je budována na praktických jevech, se kterými se děti setkávají.
Vše je doprovázeno vysvětlením na příkladech ze života, konkretními nákresy, animacemi a zábavným procvičováním. Nedává důraz na zbytečné velké množství vypočítaných příkladů, ale na pochopení principu, na základě kterého vypočítají každý příklad.
CD je vyzkoušené u dětí a začátek nauky o zlomcích pochopí už prvňáček a student určitě bude umět sčítat zlomky u jakékoliv zkoušky. A bez nervozity.

Edice výukových programů Chytré dítě.
Už dvě desetiletí se snažím o změnu názoru na výuku matematiky na základní škole. Edice CD Chytré dítě představuje nové pojetí matematiky, přináší žákům nové možnosti, jak se ji správně a efektivně naučit. Například modelováním situací, jevů a dějů dítě teprve získává na matematiku správný pohled.