ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST

Z příručky pro učitele
Čtení a čtenářská gramotnost patří mezi nezbytné předpoklady k rozvíjení klíčových kompetencí, zejména kompetence k učení, a jsou stále více využívány jako nástroj k dosažení dalších cílů, které jsou klíčem k úspěchu v pracovním i osobním životě. Čtenářství pomáhá také osobnostnímu rozvoji a morálnímu (sebe)zdokonalování lidí.
(pro učitele? - že by nevěděli o čem je čtení?
Rozvíjení čtenářské gramotnosti by mělo být jedním z hlavních cílů celého vzdělávacího procesu, žáci by si měli čtenářské dovednosti a návyky budovat už v raných fázích vzdělávání tak, aby na konci základní školy měli čtenářské dovednosti dobře zvládnuté a zvyky pevně zakořeněné.
Na dalších vzdělávacích stupních je úlohou pedagogů obojí upevňovat, podporovat a rozvíjet některé složitější čtenářské dovednosti,
které vyžadují rozvinuté abstraktní myšlení...

    Následují miliony slov, jak rozebrat knihu, povídku, jak ji rozpitvat a popsat, aby se stala pro žáky nezajímavou nejen kniha, ale i čeština.
Nezavrhuji, že se ve třídě rozebírají povídky z různých hledisek, to je samozřejmé rozšíření čtení pro poznání různých oborů, lidí, událostí. To je ta vlastní práce učitele, kterou by měl zvládnout a přizpůsobit okolnostem.
Nač tedy příručky???? Příručku na 65 stranách zpracovávalo 10 pracovníků zřejmě jako svoji vědeckou práci. nenajdete v ní nic, co by bylo nové, neznámé...jen spousta slov.
Příručka vypadá jako naučit jakéhokoliv člověka se základním vzděláním, aby šel učit češtinu. A protože tato situace se nevyskytuje tuto považuji za úplně zbytečnou.
.....O jejich rozšíření do našeho povědomí se zasloužily mezinárodní výzkumy, které na našich školách ve zmíněném období proběhly, medializace jejich výsledků a v poslední době také odborná debata nad tématy rámcové vzdělávací programy a klíčové kompetence....
Proč mezinárodní výzkumy?

   Pocházím z malé vesnice a vím, že i lidé těžce pracující lidé měli knihy v úctě, i když na čtení nebyl čas. Instituce - knihovny - byly ve městech
i na vesnicích, kde nebyly jako samotné instituce, často je měli na starosti učitelé. A učitelé to byli, kteří naučili děti milovat a číst knihy. I bez mezinárodních výzkumů. Źákům ani příručky ani mezinárodné poznatky nepomáhají, z toho je vidět, že je něco špatně.

Slíbila jsem na tomto webu nejen ktitizovat, ale ukázat  řešení problémů.
O jedné takové možnosti si můžete přečíst v následujícím článku Mladý spisovatel.